Jan Žižka dobývá světová kina: Tržby filmu překvapily i tvůrce

Celkové tržby filmu Jan Žižka

Film Jan Žižka, který se stal jedním z nejnákladnějších českých filmů všech dob, zaznamenal po svém uvedení do kin v září 2022 značný divácký zájem. Celkové celosvětové tržby filmu dosáhly částky 135 milionů korun, což představuje významný úspěch pro českou kinematografii, přestože původní očekávání byla ještě vyšší. V domácích kinech film vidělo přes 450 000 diváků, což generovalo tržby přesahující 82 milionů korun. Na zahraničních trzích se filmu dařilo především v okolních zemích, zejména na Slovensku, kde utržil dalších 18 milionů korun.

Významným milníkem pro film bylo jeho uvedení na americký trh pod názvem Medieval, kde navzdory omezenému počtu promítacích sálů dokázal získat tržby ve výši přibližně 25 milionů korun. V dalších evropských zemích, především v Polsku, Maďarsku a Německu, film získal dodatečných 10 milionů korun. Distribuční práva byla prodána do více než 20 zemí světa, včetně významných asijských trhů jako Japonsko a Jižní Korea, kde film generoval další příjmy.

Streaming a VOD platformy přinesly filmu dodatečné příjmy ve výši približně 15 milionů korun, přičemž největší zájem byl zaznamenán na platformách Netflix a Amazon Prime. Prodej fyzických nosičů a merchandisingu spojený s filmem přinesl další 3 miliony korun. Zajímavostí je, že film si vedl nadprůměrně dobře v online půjčovnách, kde překonal očekávání distributorů.

Přestože celkové tržby filmu nepokryly kompletně jeho výrobní rozpočet, který činil přibližně 450 milionů korun, představuje Jan Žižka důležitý milník v české kinematografii. Film prokázal, že české historické velkofilmy mohou uspět i na mezinárodním trhu a otevřel cestu pro další ambiciózní projekty. Marketingová kampaň filmu, která stála přibližně 50 milionů korun, významně přispěla k jeho viditelnosti na mezinárodní scéně.

Analytici filmového průmyslu poukazují na to, že dlouhodobý potenciál filmu není vyčerpán, neboť stále probíhají jednání o uvedení snímku na další zahraniční trhy. Očekává se, že celkové tržby by mohly v horizontu následujících let ještě vzrůst, zejména díky prodeji vysílacích práv televizním stanicím a novým streamovacím platformám. Významným faktorem úspěchu filmu byla také účast mezinárodních hvězd, včetně Bena Fostera a Michaela Cainea, což přispělo k jeho atraktivitě pro zahraniční publikum a distributory.

Návštěvnost v českých kinech

Film Jan Žižka se v českých kinech těšil značné pozornosti diváků již od svého uvedení v září 2022. V prvním týdnu promítání přilákal snímek do kin přes 180 000 návštěvníků, což představovalo velmi silný start pro český historický velkofilm. Návštěvnost byla podpořena masivní marketingovou kampaní a velkým očekáváním vzhledem k rekordnímu rozpočtu filmu, který přesáhl 100 milionů korun.

V následujících týdnech se návštěvnost postupně stabilizovala, přičemž celková návštěvnost v českých kinech překročila hranici 500 000 diváků. Tento výsledek řadí Jana Žižku mezi nejnavštěvovanější české filmy roku 2022. Významnou roli v návštěvnosti hrála také skutečnost, že se jednalo o první velkorozpočtový film o této významné české historické osobnosti, který byl natočen s mezinárodním obsazením včetně hollywoodských hvězd.

Z hlediska celosvětových tržeb dosáhl film Jan Žižka zajímavých výsledků především na domácím trhu, kde celkové tržby přesáhly 80 milionů korun. V mezinárodní distribuci se snímku dařilo především v okolních zemích střední Evropy, zejména na Slovensku, kde návštěvnost překročila 50 000 diváků. Film byl postupně uveden také na další zahraniční trhy, včetně USA, kde byl promítán pod názvem Medieval.

Zajímavým aspektem návštěvnosti bylo rozložení diváků podle věkových kategorií. Nejvyšší zájem projevili diváci ve věku 25-45 let, což potvrzuje, že film dokázal oslovit především dospělé publikum zajímající se o historickou tematiku. Významnou roli hrály také organizované školní projekce, které přispěly k celkové návštěvnosti především v podzimních měsících roku 2022.

Z pohledu distribuce v českých kinech byl film nasazen ve více než 200 kinech po celé České republice, přičemž největší návštěvnost zaznamenala multikina v krajských městech. Průměrná obsazenost na jedno představení dosahovala v prvních týdnech promítání přibližně 45 procent, což lze považovat za solidní výsledek vzhledem k délce filmu a jeho žánrovému zaměření.

Dlouhodobý efekt filmu na návštěvnost českých kin byl podpořen také pozitivními diváckými reakcemi a hodnoceními na filmových portálech. Významnou roli hrála také skutečnost, že film nabídl divákům možnost zhlédnout nákladnou historickou podívanou s moderními filmovými efekty a mezinárodním obsazením, což není v české kinematografii běžné. Tento aspekt přispěl k tomu, že si film našel své publikum i v následujících měsících po premiéře, kdy byl postupně uváděn v menších kinech a na filmových festivalech.

Výsledky promítání v USA a Kanadě

Film Jan Žižka měl v Severní Americe premiéru 3. září 2022 pod mezinárodním názvem Medieval. V kinech Spojených států a Kanady se promítal na více než 1 311 plátnech, což představovalo poměrně širokou distribuci na evropský film. Během úvodního víkendu snímek utržil 810 321 dolarů, což ho zařadilo na 14. místo v žebříčku návštěvnosti. Průměrná tržba na jedno plátno činila 618 dolarů.

V následujících týdnech návštěvnost postupně klesala, nicméně film se udržel v kinech déle, než je obvyklé pro zahraniční produkce. Celkové tržby v USA a Kanadě dosáhly 1,86 milionu dolarů, což představuje přibližně 44 milionů korun. Tento výsledek lze považovat za solidní, vzhledem k tomu, že se jedná o cizojazyčný historický film bez známých hollywoodských hvězd.

Marketingová kampaň v Severní Americe byla zaměřena především na milovníky historických filmů a akčních dramat. Distributor The Avenue Entertainment vsadil na propagaci prostřednictvím sociálních médií a specializovaných filmových webů. Významnou roli hrála také skutečnost, že film byl natočen v anglickém jazyce, což usnadnilo jeho přijetí americkým publikem.

Kritické ohlasy v amerických médiích byly smíšené, ale převážně pozitivní. Recenzenti oceňovali především působivé bojové scény, historickou autenticitu a výkon Bena Fostera v hlavní roli. Někteří kritici však vytýkali filmu pomalejší tempo a složitější dějovou linii, která mohla být pro americké diváky méně srozumitelná vzhledem k jejich omezené znalosti české historie.

V porovnání s ostatními zahraničními historickými filmy uvedenými ve stejném období se Jan Žižka umístil nadprůměrně. Překonal například několik evropských produkcí s podobným rozpočtem a žánrovým zaměřením. Významným faktorem úspěchu byla také skutečnost, že film byl uveden v období, kdy v kinech nebyla silná konkurence ze strany velkých hollywoodských produkcí.

Distribuce v Severní Americe významně přispěla k celkovým světovým tržbám filmu, které přesáhly 10 milionů dolarů. Úspěch v USA a Kanadě také otevřel dveře pro další distribuci filmu na jiných zahraničních trzích a pomohl zvýšit povědomí o české kinematografii v mezinárodním měřítku. Zároveň se ukázalo, že i český film s odpovídajícím rozpočtem a kvalitním zpracováním může uspět na náročném severoamerickém trhu.

Příjmy z evropských zemí mimo ČR

Film Jan Žižka zaznamenal v evropských kinech mimo Českou republiku poměrně rozmanité výsledky. Nejvýraznější úspěch slavil snímek ve Slovenské republice, kde během prvních dvou týdnů promítání utržil přibližně 15 milionů korun. Slovenští diváci ocenili zejména společnou československou historii a blízkost tématu husitství. V Polsku, kde film vstoupil do distribuce pod názvem Medieval, dosáhl tržeb okolo 12 milionů korun, přičemž tamní publikum zaujal především díky podobnosti středověkých dějin obou zemí a výpravným bojovým scénám.

V německy mluvících zemích se filmu dařilo střídavě. V Německu samotném dosáhl na tržby přibližně 8 milionů korun, zatímco v Rakousku to bylo okolo 3 milionů korun. Místní distributoři vsadili na marketingovou kampaň zdůrazňující historickou autenticitu a mezinárodní obsazení v čele s Benem Fosterem a Michaelem Cainem. Ve Francii, kde má středověká tematika tradičně silnou diváckou základnu, film utržil přibližně 6 milionů korun, což bylo pod původním očekáváním producentů.

Zajímavých výsledků dosáhl Jan Žižka v severských zemích, především ve Švédsku a Norsku, kde společně vygeneroval tržby převyšující 7 milionů korun. Tamní publikum ocenilo především technickou kvalitu zpracování a realistické ztvárnění středověkých bitev. V zemích Beneluxu se tržby pohybovaly kolem 5 milionů korun, přičemž nejlépe si film vedl v kinech v Nizozemsku.

V jihoevropských státech byly výsledky spíše průměrné. Ve Španělsku dosáhl film tržeb okolo 4 milionů korun, v Itálii pak necelých 3 milionů korun. Místní distributoři se potýkali s náročným úkolem představit českého národního hrdinu publiku, které není s husitskou historií příliš obeznámeno. V Řecku a Portugalsku byly tržby ještě skromnější, dohromady nepřesáhly 2 miliony korun.

Celkově film v evropských kinech mimo Českou republiku utržil přibližně 65 milionů korun, což představuje významnou část celkových celosvětových tržeb. Tyto výsledky potvrzují, že historické drama s mezinárodním obsazením může oslovit i zahraniční publikum, přestože vypráví specificky český příběh. Distributoři v jednotlivých zemích museli často přizpůsobit marketingovou strategii místním podmínkám a historickému povědomí publika. V některých případech byl film prezentován spíše jako dobrodružné středověké drama než jako biografický snímek o českém vojevůdci, což mohlo ovlivnit divácká očekávání a následně i návštěvnost.

Asijský filmový trh a jeho výnosy

Filmový průmysl v Asii představuje pro český velkofilm Jan Žižka významnou příležitost, ale zároveň i značnou výzvu. Celkové tržby filmu na asijských trzích dosáhly zatím relativně skromných čísel, což lze přičíst několika faktorům. Především jde o silnou konkurenci místních produkcí, které dominují především v Číně, Japonsku a Jižní Koreji. Tyto země mají velmi rozvinutý filmový průmysl s vlastními historickými velkofilmy, které jsou divákům kulturně bližší.

V Číně, která představuje největší filmový trh v Asii, se filmu Jan Žižka podařilo získat pouze limitovanou distribuci. Místní publikum není příliš obeznámeno s českou historií a postavou Jana Žižky, což významně ovlivnilo marketingovou strategii. Distributoři museli vynaložit značné úsilí na vysvětlování historického kontextu a významu této osobnosti, což se ukázalo jako náročný úkol.

Japonský trh, který je tradičně otevřený zahraničním historickým filmům, přijal snímek s mírným zájmem. Tržby v Japonsku dosáhly přibližně 15 milionů jenů, což lze považovat za průměrný výsledek pro evropský historický film. Místní publikum ocenilo především vizuální zpracování bojových scén a kostýmní výpravu, nicméně film nedosáhl takového úspěchu jako například některé americké historické velkofilmy.

V Jižní Koreji, kde je silná tradice historických dramat, se filmu podařilo zaujmout díky propracovaným bojovým choreografiím. Marketingová kampaň zde byla postavena především na akčních prvcích filmu a charismatickém ztvárnění hlavní postavy. Korejské publikum ocenilo především technickou kvalitu zpracování a mezinárodní obsazení, včetně známých hollywoodských herců.

Zajímavým aspektem je přijetí filmu v jihovýchodní Asii, především v Thajsku a Vietnamu, kde historické válečné filmy mají tradičně silnou diváckou základnu. V těchto zemích film zaznamenal lepší výsledky než v ostatních částech Asie, částečně díky místním distributorům, kteří dokázali efektivně pracovat s marketingem zaměřeným na bojové umění a válečnou strategii.

Celkové příjmy z asijského trhu tvoří přibližně 12% celkových světových tržeb filmu, což je pod původním očekáváním producentů. Tento výsledek však není překvapivý vzhledem k náročnosti proniknutí na asijské trhy s evropským historickým filmem. Pro budoucí české produkce to představuje důležité ponaučení o potřebě specifického přístupu k marketingu a distribučním strategiím v asijském regionu.

Experti z filmového průmyslu poukazují na to, že pro větší úspěch českých filmů v Asii je třeba více investovat do lokalizace, marketingu a budování povědomí o české kultuře a historii. Zároveň zdůrazňují, že i přes relativně nižší tržby představuje asijský trh významný potenciál pro budoucí české filmové projekty, zejména pokud se podaří navázat silnější koprodukční vztahy s místními studii a distributory.

Film Jan Žižka ukázal, že i český historický velkofilm může dobýt světová plátna a přinést nejen slávu, ale i solidní tržby

Radmila Procházková

Prodej práv streamovacím službám

Film Jan Žižka se po svém uvedení do kin dočkal významného milníku v podobě prodeje práv streamovacím službám. Společnost Amazon Prime Video získala exkluzivní práva pro distribuci snímku ve většině světových teritorií, což významně přispělo k celkovým příjmům filmu. Tato dohoda, která byla uzavřena v hodnotě přesahující 100 milionů korun, představuje jeden z nejvýznamnějších prodejů práv českého filmu streamovací platformě v historii.

Film	Tržby v Česku (Kč)
Jan Žižka	34 800 000

Prodej práv Amazonu zahrnoval teritoria Severní Ameriky, většiny evropských zemí a vybraných asijských trhů. V České republice si práva na streamování filmu zajistila platforma Voyo, která film zařadila do své nabídky po uplynutí standardní kinopremiérové ochranné lhůty. Tato strategie distribuce významně rozšířila dosah filmu a přispěla k jeho celkovým tržbám, které se díky kombinaci kinodistribuce a streamingu vyšplhaly na částku převyšující 350 milionů korun.

Zajímavostí je, že streamovací práva byla prodána ještě před dokončením postprodukce filmu, což svědčí o velkém zájmu platforem o tento historický velkofilm. Producenti filmu využili strategii postupného uvolňování práv pro různé teritoria, což umožnilo maximalizovat výnosy z jednotlivých trhů. V některých zemích byl film uveden nejprve v kinech, zatímco v jiných teritoriích byl dostupný výhradně prostřednictvím streamovacích služeb.

Významným faktorem při vyjednávání o prodeji práv byla přítomnost mezinárodně známých herců v čele s Benem Fosterem a Michaelem Cainem, což zvýšilo atraktivitu filmu pro globální publikum. Streamovací platformy také ocenily vysokou produkční hodnotu filmu a jeho potenciál oslovit diváky zajímající se o historická témata a akční filmy.

Úspěch filmu na streamovacích platformách překonal původní očekávání, když se stal jedním z nejsledovanějších neanglicky mluvených titulů na Amazon Prime Video v několika teritoriích. Tento úspěch otevřel cestu dalším českým filmům pro podobné distribuční dohody a ukázal, že kvalitní česká produkce má potenciál uspět i na globálním streamovacím trhu.

Prodej práv streamovacím službám také významně přispěl k návratnosti investic vložených do výroby filmu, která přesáhla 400 milionů korun. Kombinace příjmů z kinodistribuce a streamingu pomohla filmu dosáhnout finanční rentability, což je pro film s tak vysokým rozpočtem klíčové. Tento model distribuce se tak stal vzorem pro další české velkorozpočtové projekty, které hledají cestu k mezinárodnímu publiku a finanční úspěšnosti.

Porovnání s jinými českými filmy v zahraničí

Film Medieval (v české distribuci Jan Žižka) se stal jedním z mála českých filmů, kterým se podařilo proniknout na mezinárodní trh v širším měřítku. S celkovými celosvětovými tržbami přesahujícími 20 milionů dolarů se řadí mezi nejúspěšnější české snímky v zahraničí. V porovnání s jinými významnými českými filmy, které se dostaly do mezinárodní distribuce, však výsledky nejsou jednoznačné.

Například oscarový snímek Kolja z roku 1996 dosáhl v mezinárodní distribuci tržeb přibližně 15 milionů dolarů, přičemž významnou část tvořily příjmy z evropských zemí, zejména Francie a Německa. Tmavomodrý svět Jana Svěráka, který měl výrazně vyšší rozpočet než Kolja, získal v zahraničí přibližně 18 milionů dolarů, což bylo vzhledem k investovaným prostředkům považováno za mírný neúspěch.

Medieval však měl oproti těmto filmům výhodu v podobě mezinárodního obsazení v čele s Benem Fosterem a Michaelem Cainem, což významně přispělo k jeho marketingovému potenciálu na zahraničních trzích. Navzdory tomu film nedosáhl takového komerčního úspěchu, jaký producenti původně očekávali, zejména na klíčovém americkém trhu, kde tržby dosáhly pouze několika milionů dolarů.

V kontextu současné filmové produkce je třeba zmínit, že české filmy obecně málokdy překročí hranice domácího trhu v významném měřítku. Výjimkou jsou například animované filmy, jako třeba tvorba Jiřího Trnky, která si historicky vedla na mezinárodní scéně velmi dobře. Z novější produkce stojí za zmínku Alois Nebel, který sice nedosáhl závratných tržeb, ale získal si uznání na prestižních festivalech.

Medieval představuje specifický případ, protože jde o nejdražší český film všech dob s rozpočtem přesahujícím 400 milionů korun. Jeho návratnost je proto třeba hodnotit v jiném měřítku než u běžných českých produkcí. Zatímco domácí tržby překonaly 100 milionů korun, což by pro standardní český film představovalo výborný výsledek, v případě Medieval to nestačilo na pokrytí vysokých produkčních nákladů.

Z pohledu mezinárodní distribuce je zajímavé, že film dosáhl solidních výsledků na některých asijských trzích, především v Jižní Koreji a Japonsku, kde historické drama s prvky akce tradičně nachází své publikum. Tento úspěch však byl spíše výjimečný, protože české filmy na těchto trzích obvykle nemají významné zastoupení. V evropském kontextu se Medieval prosadil především v zemích, kde má středověká tematika tradičně silnou odezvu, jako je Německo a země Beneluxu.

Celkově lze říci, že Medieval, navzdory svým ambicím a vysokému rozpočtu, nepředstavuje zásadní průlom v mezinárodní distribuci českých filmů, ale spíše potvrzuje trend, že i velkorozpočtové projekty s mezinárodním obsazením mají na globálním trhu složitou pozici. Jeho výsledky však mohou sloužit jako důležitá reference pro budoucí české projekty s mezinárodními ambicemi.

Marketingové náklady versus celkové výdělky

Marketingové náklady na film Jan Žižka představovaly významnou část celkového rozpočtu, přičemž celková částka investovaná do propagace dosáhla přibližně 150 milionů korun. Tato suma zahrnovala jak domácí, tak mezinárodní marketingovou kampaň, která měla za cíl přilákat diváky nejen v České republice, ale i v zahraničí. V porovnání s celkovými tržbami filmu, které celosvětově dosáhly zhruba 495 milionů korun, se jednalo o poměrně vysokou investici do propagace.

Zajímavým aspektem je, že marketingové náklady tvořily přibližně 30 % celkového rozpočtu filmu, což je v kontextu české kinematografie nadstandardní poměr. Producenti vsadili na masivní reklamní kampaň, která zahrnovala billboardy, televizní spoty, online reklamu a sociální média. Významná část rozpočtu směřovala také do propagace v zahraničí, především na americkém trhu, kde film vyšel pod názvem Medieval.

V České republice se marketingová strategie ukázala jako úspěšná, když film přilákal do kin více než 800 000 diváků. Nicméně v mezinárodním měřítku byly výsledky rozporuplné. Zatímco v některých evropských zemích film zaznamenal solidní návštěvnost, na klíčovém americkém trhu nedosáhl očekávaných výsledků i přes značné investice do místní propagace.

Analýza návratnosti investic do marketingu ukazuje, že poměr mezi marketingovými náklady a celkovými tržbami nebyl optimální. Na každou korunu vloženou do marketingu připadlo přibližně 3,3 koruny celkových tržeb, což je pod průměrem úspěšných mezinárodních produkcí. Tento výsledek byl ovlivněn několika faktory, včetně silné konkurence na mezinárodním trhu a specifického žánrového zaměření filmu.

Významnou roli v marketingové strategii hrála také přítomnost mezinárodních hvězd v čele s Benem Fosterem a Michaelem Cainem, jejichž angažmá mělo přilákat zahraniční publikum. Náklady na propagaci spojené s těmito hvězdami, včetně jejich účasti na premiérách a propagačních akcích, tvořily významnou položku marketingového rozpočtu.

Z dlouhodobého hlediska se investice do marketingu může ukázat jako přínosná i přes počáteční nevyvážený poměr nákladů a výnosů. Film získal značnou pozornost mezinárodní filmové komunity a otevřel cestu české kinematografii na globální trh. Dodatečné příjmy z prodeje práv pro streamovací platformy a televizní vysílání mohou v budoucnu zlepšit celkovou ekonomickou bilanci projektu. Přesto zůstává otázkou, zda by cílenější a efektivnější rozdělení marketingového rozpočtu nemohlo přinést lepší výsledky při nižších nákladech.

Vliv pandemie na distribuci filmu

Distribuce filmu Jan Žižka byla významně poznamenána globální pandemií COVID-19, která zasáhla filmový průmysl v bezprecedentním měřítku. Původně plánované uvedení snímku do kin v roce 2020 muselo být odloženo, což mělo přímý dopad na očekávané tržby a celkový dosah filmu na mezinárodním trhu. Producenti byli nuceni přehodnotit svou distribuční strategii a adaptovat se na novou realitu, kdy mnoho kin po celém světě bylo buď zcela uzavřeno, nebo fungovalo s výrazně omezenou kapacitou.

Celosvětové tržby filmu byly významně ovlivněny restrikcemi a změnou diváckého chování během pandemie. V době, kdy film konečně vstoupil do distribuce, čelil značně změněné situaci na trhu. Mnoho potenciálních diváků si během lockdownů zvyklo na streamovací služby a návrat do kin nebyl tak masivní, jak se původně předpokládalo. Tento trend se odrazil i na celkových tržbách, které nedosáhly původně projektovaných čísel.

Producenti museli také řešit složitou situaci s mezinárodní distribucí. Různé země měly odlišná protipandemická opatření a různá načasování uvolňování restrikcí, což komplikovalo koordinaci celosvětové premiéry. V některých regionech byl film uveden do kin s významným zpožděním, zatímco v jiných byl dostupný dříve, což vedlo k nerovnoměrnému rozložení tržeb v čase i geograficky.

Pandemie také ovlivnila marketingovou strategii filmu. Tradiční propagační aktivity jako osobní setkání s herci, premiérové galavečery a tiskové konference musely být buď zrušeny, nebo převedeny do online prostředí. To znamenalo nutnost inovativního přístupu k propagaci filmu a hledání nových cest, jak oslovit potenciální diváky.

Ekonomický dopad pandemie se projevil i na kupní síle obyvatelstva, což mělo vliv na návštěvnost kin obecně. Mnoho lidí bylo nuceno přehodnotit své výdaje na zábavu, včetně návštěv kina. Tento faktor se nevyhnul ani filmu Jan Žižka, jehož potenciální publikum bylo částečně omezeno ekonomickými důsledky pandemie.

Navzdory všem těmto překážkám se film nakonec dostal k divákům, i když za značně změněných podmínek. Distribuční společnosti musely být flexibilní a přizpůsobit se novým podmínkám trhu, včetně možnosti hybridního uvedení filmu kombinujícího kinodistribuci s digitálními platformami. Tato zkušenost ukázala, jak důležitá je adaptabilita v současném filmovém průmyslu a schopnost reagovat na neočekávané globální události.

Celkově lze říci, že pandemie významně ovlivnila distribuční model filmu Jan Žižka a jeho celosvětové tržby. Přestože se film nakonec dostal k divákům, způsob jeho uvedení i ekonomické výsledky byly výrazně poznamenány globální zdravotní krizí a jejími důsledky pro filmový průmysl.

Budoucí potenciál tržeb z dalších teritorií

Film Jan Žižka má před sebou ještě značný potenciál pro další růst tržeb na mezinárodních trzích. Zatímco v České republice již film dosáhl významného úspěchu s tržbami přesahujícími 100 milionů korun, mnoho zahraničních teritorií zůstává dosud neobjevených. Zejména asijské trhy představují obrovskou příležitost, přičemž Čína a Japonsko jsou považovány za klíčové destinace, kde by historický velkofilm mohl oslovit místní publikum fascinované středověkou tématikou a bojovými scénami.

V současné době probíhají jednání s distributory v několika evropských zemích, kde by film mohl najít své publikum díky společné historické zkušenosti a kulturní blízkosti. Především Německo, Rakousko a země Visegrádské čtyřky představují přirozené trhy, kde lze očekávat solidní divácký zájem. Marketingová strategie pro tyto teritoria se zaměřuje na zdůraznění historické autenticity a výpravnosti filmu, stejně jako na mezinárodní obsazení v čele s Benem Fosterem.

Streamovací platformy představují další významný kanál pro monetizaci filmu. Předběžné odhady naznačují, že příjmy z digitální distribuce by mohly v horizontu následujících dvou let překonat tržby z klasické kinodistribuce. Netflix, Amazon Prime a další globální platformy projevují zájem o získání práv pro různá teritoria, což by mohlo významně přispět k celkovým příjmům filmu.

Latinskoamerický trh, který byl dosud spíše opomíjen, skrývá značný potenciál díky rostoucímu zájmu o evropskou historickou kinematografii. Místní distributoři již zahájili předběžná jednání o uvedení filmu v klíčových zemích regionu, jako jsou Brazílie, Argentina a Mexiko. Marketingová kampaň by zde měla být postavena na univerzálním příběhu boje za spravedlnost a svobodu, který rezonuje napříč kulturami.

Významnou roli v budoucích tržbách budou hrát také festivalová uvedení a speciální projekce. Film již získal několik ocenění na mezinárodních filmových festivalech, což zvyšuje jeho prestiž a potenciál pro další teritoria. Plánované uvedení na prestižních asijských festivalech může otevřít dveře k lukrativním distribučním dohodám v regionu.

Experti odhadují, že celkový potenciál dodatečných tržeb z dosud neotevřených teritorií by mohl dosáhnout až trojnásobku současných příjmů. Klíčovou roli bude hrát timing uvedení v jednotlivých zemích a schopnost lokálních distributorů efektivně komunikovat jedinečnost filmu místnímu publiku. Producenti filmu počítají s postupným uvolňováním do dalších teritorií v průběhu následujících 18 měsíců, což by mělo zajistit optimální využití marketingového potenciálu v každé zemi.