Dědictví: Co patří manželce a dětem?

Dědická posloupnost: Kdo dědí?

V případě úmrtí blízké osoby se mnozí otázky, a jednou z nejčastějších je: "Kdo zdědí?". Český právní řád upravuje dědickou posloupnost poměrně podrobně a klade důraz na ochranu rodiny. Manželka a děti patří mezi dědice první dědické třídy. To znamená, že dědí ze zákona, pokud zůstavitel, tedy zemřelý, nesepsal platnou závěť. Dědí pak stejným dílem, přičemž manželka vždy dědí minimálně stejný díl jako každé dítě. Pokud by zůstavitel zanechal pouze manželku a žádné potomky, dědí manželka spolu s rodiči zůstavitele. Důležité je zmínit, že dědit mohou i děti zletilé, nezletilé, vlastní i osvojené. V případě, že některé z dětí zemřelo dříve než zůstavitel, dědí jeho děti, tedy vnoučata zůstavitele. Dědické právo je komplexní oblast a vždy je vhodné se v případě nejasností obrátit na odborníka, například advokáta specializujícího se na dědické právo.

Manželka v první dědické třídě.

Manželka je v českém dědickém právu řazena do první dědické třídy spolu s dětmi zůstavitele. To znamená, že pokud zůstavitel nesepsal závěť, dědí manželka a děti ze zákona. Dědicové první dědické třídy dědí stejným dílem, tedy pokud zůstavitel zanechal manželku a dvě děti, dědí každý z nich jednu třetinu pozůstalosti. Manželka dědí ze zákona i v případě, že se s manželem rozešli, ale nerozvedli. Pokud by však žili v době úmrtí manžela odděleně a manžel přispíval na výživu manželky nebo nezletilého dítěte, dědí manželka pouze tehdy, pokud by jí připadl větší podíl než ten, který by jí náležel z výživného. Je důležité si uvědomit, že dědické právo je komplexní oblast a vždy je vhodné konzultovat konkrétní situaci s odborníkem.

Děti jako dědici prvního stupně.

V případě, že zůstanou po zemřelém manželovi nebo manželce děti, vstupují do hry jako dědici prvního stupně. Děti dědí stejným dílem bez ohledu na pohlaví nebo na to, zda se jedná o děti vlastní, osvojené, nebo děti z předchozího vztahu. Manžel/ka v tomto případě dědí vedle nich, a to rovným dílem s dětmi. Důležité je zmínit, že nezletilé děti nemohou dědictví samy spravovat. O jejich dědickém podílu rozhoduje soud, který jim také ustanoví opatrovníka. Ten pak spravuje majetek dítěte až do jeho zletilosti. Děti se tak stávají plnohodnotnými vlastníky svého dědického podílu, ale s určitým časovým odkladem v nakládání s ním.

Dědické podíly manželky/manžela a dětí

Příbuzenský vztah	Dědění ze zákona (bez závěti)	Možnosti ovlivnění závětí
Manžel/ka (bezdětný zůstavitel)	1/2 dědictví + 1/2 s rodiči zůstavitele	Lze odkázat celý majetek
Manžel/ka (zůstavitel má děti)	1/4 dědictví, minimálně však jako dítě	Lze odkázat až 1/2 majetku
Dítě	Dědí stejným dílem s ostatními dětmi	Lze odkázat různým dílem nebo vydědit

Rovné díly pro děti a manžela.

V případě, že manžel zemře a zanechá po sobě manželku a děti, upravuje dědické právo jejich nároky na pozůstalost. Zákon mluví jasně: manželka a děti dědí ze zákona rovným dílem. To znamená, že pokud měl zůstavitel například dvě děti, bude pozůstalost rozdělena na tři stejné díly - jeden pro manželku a po jednom pro každé dítě.

Důležité je pamatovat na to, že se jedná o dědění ze zákona. Pokud by zůstavitel sepsal platnou závěť, dědické podíly by se řídily jeho vůlí. V závěti může zůstavitel naložit se svým majetkem dle vlastního uvážení, a to i v případě, že by to znamenalo odchýlení od zákonných dědických podílů.

Manželka a děti by se v případě dědického řízení měly obrátit na notáře, který jim poskytne bližší informace a pomůže s vypořádáním dědictví.

Dědictví vyloučeného potomka.

V případě, že potomek byl vyloučen z dědictví, vyvstává otázka, jak bude s pozůstalostí naloženo. Dědické právo v České republice upravuje, komu a v jakém rozsahu připadne majetek zůstavitele. Vyloučení potomka z dědictví neznamená automaticky, že dědí manželka a ostatní děti.

Pokud zůstavitel nesepsal závěť, uplatní se zákonná dědická posloupnost. V takovém případě dědí manželka a děti stejným dílem. Pokud by ale zůstavitel sepsal závěť a v ní výslovně vydědil jednoho z potomků, tento potomek by z dědictví skutečně nic nezískal. V takovém případě by se jeho podíl rozdělil mezi ostatní dědice podle pravidel stanovených v závěti, případně dle zákonné dědické posloupnosti.

Je důležité si uvědomit, že i v případě vydědění má potomek nárok na svůj povinný díl. Povinný díl představuje zákonem stanovenou část dědictví, na kterou má potomek nárok i přes případné vydědění. Výše povinného dílu se liší v závislosti na věku potomka a dalších faktorech.

Dědictví nepominutelného dědice.

Nepominutelní dědicové, to je téma, které v českých rodinách často vyvolává otázky a někdy i emoce. Zákon totiž jasně stanovuje, kdo má nárok na podíl z dědictví, a to i v případě, že si zůstavitel přál něco jiného. Mezi tyto osoby patří i děti zůstavitele. Děti jakožto nepominutelní dědicové mají nárok na určitou část dědictví, a to bez ohledu na to, co je uvedeno v závěti. Výše jejich podílu se liší podle toho, zda dědí ze zákona společně s manželem/manželkou zůstavitele, nebo zda dědí sami. Zákon pamatuje i na situaci, kdy potomek zůstavitele nebyl schopen se sám živit, například z důvodu těžkého zdravotního postižení. V takovém případě má soud možnost jeho podíl na dědictví ještě navýšit. Dědické právo je komplexní oblast a je vhodné se v případě nejasností obrátit na odborníka, například advokáta specializujícího se na dědické řízení.

Vliv závěti na dědictví.

Závěť může zásadně ovlivnit rozdělení majetku po smrti zůstavitele a to i v případě, že jsou dědici manželka a děti. Zákon totiž chrání pozůstalého manžela a děti tzv. neopomenutelným podílem. To znamená, že i pokud zůstavitel sepíše závěť a odkáže svůj majetek někomu jinému, manžel a děti mají nárok na určitou část dědictví. Výše neopomenutelného podílu se liší podle toho, zda dědí manžel s nezletilými dětmi, zletilými dětmi nebo zda dědí pouze manžel. Pokud zůstavitel zemře bez sepsané závěti, dědí manžel a děti ze zákona. V takovém případě se dědictví dělí rovným dílem mezi všechny dědice. Nicméně i v tomto případě je možné sepsat dohodu o rozdělení dědictví, která upraví podíly na dědictví dle přání dědiců. Je důležité si uvědomit, že dědické právo je komplexní oblast a je vhodné se v případě nejasností obrátit na odborníka, například advokáta specializujícího se na dědické právo.

Dědění ze zákonné posloupnosti.

Dědické právo v České republice upravuje občanský zákoník. Dědění ze zákonné posloupnosti nastává, pokud zůstavitel nesepsal platnou závěť, nebo pokud se závětí nepodařilo obsáhnout celý majetek. V takovém případě se dědictví rozdělí mezi zákonné dědice podle předem stanovených pravidel. Manželka a děti patří mezi dědice první dědické třídy. Dědicové první třídy dědí stejným dílem, tzn. manželka dědí stejný díl jako každé z dětí. Pokud některé z dětí zemřelo před zůstavitelem, dědí jeho děti (vnoučata zůstavitele). Manžel dědí ze zákona i v případě, že se nacházel v době úmrtí zůstavitele v rozvodovém řízení, pokud k rozvodu nedošlo. Pokud by zůstavitel neměl manželku ani děti, dědictví by připadlo dědicům druhé dědické třídy (rodiče zůstavitele, jeho sourozenci a jejich děti).

Notář: Průvodce dědictvím.

V případě úmrtí blízké osoby je pochopitelné, že se pozůstalí kromě smutku potýkají i s otázkami ohledně dědictví. Dědické právo upravuje, komu a v jakém rozsahu majetek zemřelého připadne. V případě manželky a dětí se jedná o okruh dědiců ze zákona. Manželka a děti patří do první dědické třídy a dědí zpravidla stejným dílem. Pokud jeden z manželů zemře, dědí pozůstalý manžel a děti. Pokud by děti zemřely před rodičem, dědí jejich potomci. Dědická práva manželky a dětí se mohou lišit v závislosti na tom, zda šlo o manželství s dětmi společnými, nebo z předchozích vztahů. Důležitou roli hraje i závěť, kterou mohl zůstavitel sepsat a ovlivnit tak rozdělení svého majetku. V případě pochybností je vhodné obrátit se na notáře, který poskytne odborné poradenství a pomůže s vypořádáním dědictví.

Společné jmění manželů.

V rámci dědického práva manželky a dětí hraje společné jmění manželů významnou roli. Společné jmění manželů (SJM) představuje majetek nabytý během trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím, darem či majetku náležejícího do výlučného vlastnictví jednoho z manželů. V případě úmrtí jednoho z manželů se nejprve vypořádá společné jmění. Polovina SJM připadá pozůstalému manželovi a druhá polovina se stává součástí dědictví po zemřelém. Dědici, včetně manželky a dětí, dědí pouze tu část majetku, která po odečtení poloviny pro pozůstalého manžela zbyla. Dědický podíl manželky a dětí se dále řídí zákonem a závětí, pokud existuje. Manželka a děti patří mezi dědice první dědické třídy a v případě, že zemřelý nenapsal závěť, dědí ze zákona. Je důležité si uvědomit, že dědické právo je komplexní oblast a je vhodné se v případě potřeby obrátit na odborníka, například advokáta specializujícího se na dědické právo.

Vypořádání dědictví.

Dědické právo manželky a dětí je v České republice upraveno občanským zákoníkem. Manželka a děti patří mezi dědice první dědické třídy a dědí ze zákona, pokud zůstavitel neurčil jinak v závěti. Pokud zůstavitel zemřel bez závěti, dědí manželka a děti rovným dílem. V případě, že jeden z rodičů zemře, jeho děti dědí i jeho podíl. Pokud zůstavitel sepsal závěť, ale opomenul v ní vydědit manželku nebo děti, dědí neopomenutelný díl. Neopomenutelný díl pro manželku a pro každé dítě činí jednu polovinu jejich zákonného dědického podílu. Dědické řízení je proces, kterým se určí dědici a jejich podíly na pozůstalosti.

Dědické právo, to není jen o majetku, ale i o lásce, péči a odpovědnosti, kterou jsme do rodiny vložili.

Zdeněk Kropáček

Dědická daň: Kdo platí?

V případě dědictví po manželovi či manželce a rodičích, tedy v přímé linii, se dědická daň v České republice neplatí. To znamená, že pokud zdědí majetek po zemřelém manžel/manželka nebo děti, nebudou muset z tohoto dědictví odvádět žádnou daň. Tato úleva se vztahuje i na nesezdané páry, pokud žily se zemřelým ve společné domácnosti nejméně jeden rok před jeho smrtí a pečovaly o společnou domácnost nebo byly na zemřelém závislé výživou. Důležité je pamatovat, že dědické právo manželky a dětí se řídí zákonem o rodině a občanským zákoníkem.